|
|
Optimalizace procesů realizace vzdělávacích programů
Nováková, Lenka ; Kopřivová, Gabriela (oponent) ; Videcká, Zdeňka (vedoucí práce)
Tato práce je věnována analýze procesů realizace vzdělávacích programů a jejich optimalizaci. Teoretická část je zaměřena na vzdělávací programy, koncept vzdělávací politiky EU, problematiku procesů a pojmy s nimi spojené. Část analytická zkoumá procesy realizace vzdělávacích programů, analýzu mezinárodních aktivit Fakulty podnikatelské, bilaterálních smluv a dotazníkové šetření. Poznatky z analytické části jsou využity v návrhové části, kde jsou zhodnoceny výsledky výzkumu a navrhnuty postupy ke zlepšení procesů. Návrhy a opatření směřující ke zvýšení účasti studentů a optimalizaci procesů vychází z analýzy provedené na Fakultě podnikatelské a respektují koncept vzdělávací politiky Evropské unie.
|
|
|
Vzdělávací politika Evropské unie a otevřená metoda koordinace
Vařeková, Petra ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zabývá aplikací otevřené metody koordinace ve vzdělávací politice Evropské unie. Přibližuje otevřenou metodu koordinace jako nástroj, který je založen na výměně osvědčených postupů mezi členskými státy a na procesu vzájemného učení se. Cílem práce je zjistit, zda se Evropské unii podařilo prostřednictvím otevřené metody koordinace vytvořit v oblasti, která dlouho byla výhradně záležitostí národních států a ve které má Evropská unie pouze omezené pravomoci, efektivní koordinační mechanismus. Výzkum se zaměřuje na pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010/2020, jehož vznik a realizace jsou spjaty s aplikací otevřené metody koordinace do vzdělávací politiky. Efektivita otevřené metody koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je hodnocena na základě dvou kritérií. Práce zkoumá, jestli metoda přispívá k dosahování větší konvergence směrem k hlavním cílům Evropské unie ve vzdělávání a odborné přípravě a jestli podporuje proces učení a šíření dobré praxe mezi členskými státy. Schopnost otevřené metody koordinace přispívat k větší konvergenci směrem k hlavním cílům je zkoumána z hlediska evropských referenčních ukazatelů pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010/2020 a z hlediska jejího konvergenčního potenciálu, tedy předpokládané schopnosti sbližovat vzdělávací...
|
|
|
Současné vzdělávání v mezinárodním pohledu
Sochová, Lucie ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Současné vzdělávání v mezinárodním pohledu Abstrakt Práce se věnuje tématu současného vzdělávání v evropských zemích se zaměřením na terciární vzdělávání. První část je věnována obecnému přehledu o vzdělávání v Evropě, mezinárodní klasifikaci vzdělání ISCED, organizacím zabývající se školskou tematikou a jejich činností ve formě programů, sběru mezinárodně srovnatelných dat či vydávaných publikací. Součástí je popis vzdělávacích politik v evropských zemích a popis vzdělávacích systémů ve vybraných zemích. Ve druhé části jsou analyzovány údaje za rok 2020, poskytované OECD o absolventech terciárního vzdělávání, kteří jsou posuzováni z hlediska mezinárodních klasifikací i dle věku či pohlaví. Provedena je typologie bakalářských a magisterských absolventů dle pohlaví metodou shlukové analýzy, s cílem vymezit regiony s podobnými znaky a následně prokázat rozdílnosti v závislosti na pohlaví absolventů či úrovně a oborů studia. Klíčová slova: terciární vzdělávání, mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED, vzdělávací politika, vzdělávací systém, absolventi, shluková analýza
|
|
| |
|
|
Sebepoznání a jeho rozvoj prostřednictvím veřejné politiky jako faktor volby středoškolského oboru
Pýchová, Silvie ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Kirovová, Iva (oponent)
V posledních letech nabývá téma uplatnitelnosti lidí na trhu práce na významu v souvislosti s jeho dynamickou proměnou v důsledku globalizace a technologického pokroku. Způsob, jak na tyto změny připravit mladé lidi ve vzdělávání a dospělou populaci, je předmětem kariérového poradenství po celém světě. Překvapivě toto téma v současné době mezi aktéry v České republice příliš nerezonuje a není považováno za prioritu vzdělávací politiky, přestože je hlavním tématem evropských vzdělávacích strategií. Cílem této disertační práce je získat vhled do přesvědčení aktérů českého vzdělávacího systému o tématech, kterými se zabývá kariérové poradenství. Disertační práce využívá data ze šetření Delphi mezi aktéry ve vzdělávání z roku 2019 a pro jejich sekundární analýzu uplatňuje fenomenografický přístup. Na základě Teorie advokačních koalic si tato práce rovněž klade za cíl zjistit, zda je možné mezi těmito aktéry identifikovat určité názorové skupiny. Výsledek tohoto výzkumu nabízí mapu názorů aktérů na tuto problematiku. Zároveň ukazuje, že existují nejméně dvě velké skupiny aktérů, jejichž názory se na základě jejich základních přesvědčení výrazně rozcházejí. Výstupem této disertační práce jsou také doporučení pro rozvoj této oblasti v českém vzdělávacím systému, včetně modelu opatření reagujících na...
|
|
| |
|
|
Rozvoj finanční gramotnosti u mladých lidí opouštějících dětské domovy
Kačabová, Alžběta ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výuku finanční gramotnosti dětí žijících v dětských domovech. Vychází ze současného stavu vzdělávací politiky v oblasti finanční gramotnosti, obsahu vzdělávacích programů a kvalitativního průzkumu současného skutečného stavu výuky finanční gramotnosti v dětských domovech. Vlastní průzkum bude uskutečněn formou strukturovaných rozhovorů s dětmi z dětských domovů. Průzkum je zaměřen na zjišťování úrovně finanční gramotnosti starších dětí (15 až 18 let) trvale žijících v dětském domově, zkoumá možnosti zkvalitnění výuky finanční gramotnosti v dětských domovech a tím zvýšení prevence sociálního vyloučení mladých lidí opouštějících dětské domovy z důvodů předlužení, které obvykle bývá důsledkem nízké finanční gramotnosti. Klíčová slova Finanční gramotnost, klient dětského domova, předluženost, sociální vyloučení, standardy finanční gramotnosti, vzdělávací politika, vzdělávací programy, hospodaření s finančními prostředky.
|
|
|
Moderní didaktické prostředky současnosti v řízení škol a vzdělávání
Ladrová, Iva ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Téma významu moderních didaktických prostředků v současných podmínkách pedagogické praxe je považováno za aktuální a často zařazované do odborných diskuzí. Závěrečná práce se zabývá otázkou, zda využívání moderních technologií může zefektivnit práci pedagogů včetně managementu školy a současně se stát jedním z kritérií zvyšování úrovně vzdělávání a rozvoje organizace. Diplomová práce přináší pohled na schopnost vedení školy i ostatních aktérů vzdělávání akceptovat, ale i vyvolávat změny a inovace ve vzdělávání. Dotýká se též problematiky ve smyslu otevření se školy a poskytování celoživotního vzdělávání místní komunitě. Práce se pokouší nalézt vzájemný vztah mezi efektivním využívání moderních technologií, možnostmi spolupráce a vlivu na výsledky práce. Závěrečná diplomová práce se zabývá využíváním ICT napříč různými druhy škol. Výzkumné šetření mělo též ověřit vliv didaktických prostředků na kvalitu a výsledky vzdělávání podle druhu škol, především těch, které se zúčastnily projektu Ústeckého kraje s názvem Komunitní škola (základních, středních, speciálních) včetně zpětné vazby. Výsledkem práce je sumarizace, interpretace a kompletace získaných údajů.
|
|
|
Expertní vědění politických stran v oblasti vzdělávací politiky
Stanzel, Jiří ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Politické strany dnes již neplní pouze funkci prostředníka mezi občanskou společností a státem. Očekává se od nich také, že budou produkovat taková řešení problémů, která se zakládají na odborných znalostech a lze je odpovědně aplikovat. Právě vzdělávací politika je jednou z těch tradičních oblastí politiky, které vyžadují komplexní, dlouhodobá řešení. Expertní zázemí politických stran hraje významnou roli při vytváření potřebného vědění a informací pro taková politická rozhodnutí. V souvislosti s reformou veřejné správy došlo k přenosu mnohých kompetencí a také financování primárního a sekundárního školství ze státní správy na úroveň krajů. Nárůst kompetencí na regionální úrovni předpokládá také rozvoj regionálního odborného zázemí politických stran. Práce se konkrétně zabývá zdroji expertního vědění pražských politických stran (ČSSD, KSČM a TOP 09). Popisuje způsoby, jakými strany získávají odborné znalosti pro tvorbu vzdělávací politiky, zejména charakter a povahu práce krajských odborných komisí. Jací aktéři v nich působí? Na základě čeho jsou považováni za odborníky? S jakými zdroji odborných informací pracují? Jak se uplatňují výsledky jejich práce? Na tyto otázky se práce snaží odpovědět.
|
|
| |
host ::
RSS.